Milí rodiče !
Začněte se s dětmi postupně modlit tyto modlitby tak, aby je děti uměly. Až budou děti z modlitby nebo otázky vyzkoušeny, označí se jim příslušná značka
Otče náš, jenž jsi na nebesích, - posvěť se jméno tvé, přijď království tvé. – Buď vůle tvá, - jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení – ale zbav nás od zlého.
Zdrávas Maria, milosti plná, - Pán s tebou, - požehnaná jsi mezi ženami - a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, - pros za nás hříšné - nyní i v hodinu smrti naši. Amen.
1. V jednoho Boha věřiti budeš
2. Nevezmeš jména Božího nadarmo
3. Pomni, abys den sváteční světil
4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi
5. Nezabiješ
6. Nesesmilníš
7. Nepokradeš
8. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
9. Nepožádáš manželky bližního svého
10. Aniž požádáš statku jeho
Anděle Boží, strážce můj, - rač vždycky být ochránce můj, - mě vždycky veď a napravuj. - Ctnostem svatým mě vyučuj, at'jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, - na tvá vnuknutí pozor dávám. - A tak s tebou ve spojení - at' vytrvám do skonání, po smrti pak v nebi věčně - chválím Boha ustavičně. - Amen.
Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
všeho viditelného i neviditelného.
Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího,
který se zrodil z Otce přede všemi věky, Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha,
zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem skrze něho všechno je stvořeno.
On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.
Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben.
Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.
Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce.
A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé
a jeho království bude bez konce.
Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován, a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.
Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství, - živote, sladkostí a naděje naše, buď zdráva! - K tobě voláme, vyhnaní synové Evy, k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. - A proto, orodovnice naše, obrat' k nám své milosrdné oči - a Ježíše, požehnaný plod života svého, - nám po tomto putování ukaž, ó milostivá, - ó přívětivá, - ó přesladká Panno Maria !
Pod ochranu tvou se utíkáme, - svatá Boží Rodičko. - Neodmítej naše prosby v našich potřebách, - ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky, - Panno slavná a požehnaná! - Paní naše, prostřednice naše, - orodovnice naše, u Syna nám smilování vypros, - Synu svému nás doporuč, - k Synu svému nás doprovod'.
Bůh stvořil první lidi Adama a Evu, aby byli šťastni a dal jim svobodu. Oni však chtěli být jako Bůh. Z pýchy neposlechli Boha, jednali proti Němu, a to byl první hřích. Hříchem ztratili původní štěstí a zavřeli nebe nejen pro sebe, ale pro všechny lidi. Říkáme tomu dědičný hřích
Hřích je vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona.Těžký hřích je přestoupení Božího zákona v důležité věci. Lehký hřích v nedůležité věci.
Bůh slibuje už prvním lidem Zachránce. Za matku Zachránce - Ježíše Krista - si Bůh vybral Pannu Marii. Ona je i naší nebeskou Matkou. Pěstounem Pána Ježíše byl svatý Josef. Ježíš vyrůstal v Nazaretě.
Bůh dal lidem Desatero na hoře Sinaj skrze proroka Mojžíše. Desatero nám Říká, jak se máme chovat k Bohu, k sobě a k ostatním lidem, abychom byli šťastní.
Kdo správně jedná podle 1. přikázání, ten v Boha věří a rád se modlí - ráno, večer, při jídle, i jindy... Ví, že v modlitbě může mluvit s Bohem o všem. Modlí se za rodiče, sourozence i za lidi, kteří Boha ještě neznají.
Kdo správně jedná podle 2. přikázání, ten má Boha rád a nevyslovuje jeho jméno a jména svatých nadarmo a bezmyšlenkovitě. Váží si všech věcí (kříže, obrazů), které nám Boha připomínají.
Kdo správně jedná podle 3. přikázání, ten chodí v neděli a ve svátky na mši svatou. Přichází včas a pozorně se jí účastní. Ví, že neděle je dnem odpočinku, kdy nepracujeme a děláme druhým radost.
Kdo správně jedná podle 4. přikázání, ten své rodiče poslouchá, rád doma pomáhá, neodmlouvá a není drzý. Poslouchá a má rád také jiné lidi, kteří to s ním myslí dobře (babičku, dědečka, učitele ...)
Kdo jedná podle 5. přikázání, ten nikomu neubližuje bitím, nepřátelstvím, hněvem nebo hádkami. Chrání si své zdraví a zbytečně neriskuje tak, že by si mohl ublížit. Neničí a netrápí nic, co žije - zvířata ani rostliny.
Kdo jedná správně podle 6. přikázání, ten nemluví neslušně, neposlouchá nestydaté vtipy a nechce, aby je druzí vyprávěli. Nedívá se na nestydaté obrázky a filmy anebo zvědavě, když je někdo vysvlečen. Nedotýká se neslušně těla druhého člověka nebo svého.
9. přikázání říká manželům, že si mají být věrni a neopouštět se ani v těžkostech.
Kdo jedná podle 7. přikázání, ten nekazí ani nebere nic, co mu nepatří. To by byla krádež. Kdo jedná správně podle 10. přikázání, ten nikomu nezávidí, nedychti po tom, co není jeho a rád se s druhými rozdělí.
Znamená to, že nemáme závidět druhým a být nespokojeni.
Kdo jedná správně podle 8. přikázání, ten nelže, nepřekrucuje pravdu, nežaluje, nikoho nepomlouvá a neříká o druhých nic špatného.
Pán Ježíš nám ukazuje, jak má Bůh lidi rád. Chce je mít šťastné. Člověku kazí radost a štěstí nejen nemoc, ale i hřích. Proto chce Pán Ježíš uzdravit také naši duši a odpouští nám hříchy, když jich litujeme a vyznáme se z nich ve zpovědi a chceme být lepší.
Svědomí je Boží hlas v nás. Pomáhá nám poznat, co je správné a co ne. Svědomí si vychováváme tím, že se snažíme a poslouchat jeho poznávat Pána Ježíše přikázání.
Bůh nám odpouští ve svátosti smíření. Svátost smíření ustanovil Pán Ježíš. Svátost smíření má čtyři části: přípravu, vyznání, kající skutek a rozhřešení. Na svátost smíření se připravíme tím, že zpytujeme svědomí. Probereme tři základní vztahy:
1. k Bohu 2. k ostatním lidem 3. ke své povaze
Pří poslední večeři na Zelený čtvrtek Pán Ježíš ustanovil mši svatou. Při této večeři proměnil chléb ve svoje tělo a víno ve svou krev, protože chtěl s apoštoly i s námi zůstat viditelně.
Při příchodu do kostela se požehnám svěcenou vodou a pokleknutím pozdravím Pána Ježíše. Na mši svatou přijdu včas. Srdce očistím lítostí nebo pokud mám na duši těžký hřích svátostí smířeni.
Při mši svaté k nám slovy Písma svatého mluví sám Bůh. Při obětování přinášíme na oltář obětní dary - chléb a víno. Chléb a víno promění kněz slovy Pána Ježíše v jeho tělo a krev. Při proměňování pozdravím Pána Ježíše těmito slovy: Řeknu v duchu: „Pán můj a Bůh můj", nebo „Ježíši v Tebe věřím, v Tebe doufám, Tebe nade všechno miluji". Nežehnám se přitom.
Ve svatém přijímání k nám přichází živý Pán Ježíš ve svaté hostii. Tělo a krev Pána Ježíše přijímáme proto, abychom posilnili svou duši k dobrému životu. Na svaté přijímání se musím připravit: Tím, že očistím duši od hříchu, při mši svaté jsem pozorně účastný, hodinu před svatým přijímáním nejím a nepiji (kromě vody a léků).
Pán Ježíš mi dává sílu. Každou neděli se s ním setkávám při mši svaté. Když jdu kolem kostela, mohu pozdravit Pána Ježíše, který přebývá ve svatostánku. Ke svatému přijímání mohu přistoupit při každé mši svaté, pokud nemám na duši těžký hřích a toužím po Pánu Ježíši.
Po svatém přijímání přivítám Pána Ježíše, poděkuji mu, řeknu mu o svých starostech a radostech jako svému nejlepšímu příteli rozmlouvám s ním.
Je jeden Bůh, který je ve třech osobách: Otec, Syn a Duch svatý.
Ježíš Kristus je Boží syn, který se stal člověkem. Narodil se v Betlémě v dnešním Izraeli. Svou smrtí na kříži nás vykoupil. Trpěl za naše hříchy tím, že byl bičován, trním korunován a ukřižován. Po své smrti za tři dny však .vstal z hrobu. Ukázal se mnohým učedníkům a pak odešel ke svému Otci do nebe. Z nebe nám seslal Ducha svatého, který nám pomáhá.
Ke každodennímu životu s Pánem Ježíšem patří modlitba. Naše modlitba je rozhovor s Bohem. Nejméně každou neděli musím jít na mši svatou a také je dobré přijmout Pána Ježíše ve svatém přijímání. Také neodkládej svátost smíření. Nejlépe je přistoupit každý měsíc. Snaž se chovat tak, aby s tebe měli rodiče i ostatní lidé radost.
„Duchu svatý, pomoz mi, abych poznal, které hříchy jsem udělal, abych jich mohl litovat, dobře se z nich vyznal a polepšil se.“
Nyní se ptej sebe sama a vzpomínej, které hříchy jsi udělal. Například:
- Nemodlil jsem se ráno, večer, před jídlem a po jídle
- Modlil jsem se roztržitě, nedbale
- Bral jsem Boží jméno nadarmo
- Posmíval jsem se Božím věcem
- Nešel jsme v neděli nebo ve svátek na mši sv.
-Vyrušoval jsem v kostele
- Neposlouchal jsem rodiče, zlobil jsem je a rmoutil
- Nemodlil jsem se za rodiče
- Posmíval jsem se
- Nadával jsem jiným, bil jsem je
- Naváděl jsem jiné ke zlému
- Trápil jsem zvířata
- Myslel jsem na něco nečistého, mluvil jsem sprostě
- Ukradlo jsem něco, nevrátil jsem vypůjčené
- Bral jsem rodičům peníze bez povolení
- Poškodil jsem cizí věci
- Mluvil jsem, co nebyla pravda
- Žaloval jsem na druhé
- Pomlouval jsem
- Byl jsem pyšný, namyšlený, urážlivý, chlubivý
- Byl jsem vybíravý v jídle, lenivý, neochotný doma pomáhat
- Byl jsem líný se učit
- Záviděl jsem něco druhému
- Nechtěl jsem nikomu nic půjčit
- Byl jsem lakomý
- Často jsem se vztekal, byl jsem vzdorovitý,
- Nedovedl jsem si nic odříct
Já:
„Chvála Kristu“
Kněz:
„Na věky“
Já:
Začnu znamením kříže: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“.
Já:
„ Je mi ... roků a naposledy jsem byl u svátosti smíření .... a vyznávám se z těchto hříchů:
Vyznám svoje hříchy. Pak zakončím: Toto jsou mé hříchy. Pane Ježíši, buď milostiv mně hříšnému a pomoz mi polepšit se.!
Kněz ke mně mluví. Dobře poslouchám jeho rady. Zapamatuji si, co mám udělat jako kající skutek.
Kněz:
Kněz mi dá rozhřešení: „Uděluji ti rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“
Já:
Odpovím „Amen“ a udělám kříž.
Kněz
Na závěr kněz řekne: „Jdi v pokoji.“
Já:
Odpovím „Bohu díky“, a odejdu ze zpovědnice
Ještě než odejdu z kostela, pokleknu před svatostánkem a pomodlím se uložené pokání. Někdy mohu mít za úkol vykonat nějaký dobrý skutek. Kajícím skutkem chci Bohu ukázat, že se chci opravdu polepšit
Na závěr se pomodlím tuto modlitbu:
Bože, můj Otče, děkuji, že jsi mi odpustil moje hříchy. Mám velikou radost, že je moje srdce zase čisté.
Prosím tě, dej mi sílu, abych se snažil být dobrý a nezapomněl na své předsevzetí. Amen.